(Poezie osobních potřeb, 7.6.2009)
Řekni něco, aspoň něco,
Myšlenek éterická roso!
Zavlaž duševní sucho,
co požírá mě i mé maso!
Kapka rosy přerušila ticho
bolestně osvěžila nitro.
„Nesaj už matčino prso,
vytvoř něco!
Pro začátek upleť laso,
jež konečně zkrotí to zběsilé koleso
Biomechaniky tvých dnů.“
