Vím co jsem a co jsem byl.
Občas zahlédnu své možnosti tak jasně.
Nespokojený - zlozvyky jsem nezabil.
Nechovám se k sobě zrovna spásně.
S chvilkovým pocitem studu se odrazím.
Mysl plněna morální tezí letí.
Klid a sebeúctu, už, už na hladině zřím!
To vše čiší z nevyřčených předsevzetí.
Toulám se proti, i s tokem času,
Přemítám o celém lidském životě.
Vysněná budoucnost však nosí masku,
Fantazií kovanou, celou ve zlatě.
Dva stavy - cesty počátek i konec.
Pevně odhodlaný vyběhnu. Nesmím vybočit.
S prvnim krokem se říznu o rezavý hrnec.
Teď chápu, že jen s vizí cíle nemohu svou pouť dokončit.
Z oblak klopím zrak na jediný den.
S rozmyslem dělám další krok
Směr určuji předchozím vektorem.
Bližím se k odměně rok, co rok.
Vytrvale věřím.
Nehodlám být poražen.
Nebudu zahálet a neuhnu zpět.
Nikdy Nepolevím!
Tak Charakterem mě odměn.
Nechci jen postávat a cepenět.
