Když nepřichází rozptýlení
Když mysl křivdou zakysne
Jako v poušti bez osvěžení.
Strach zahubí tě v pustině.
Víry se nevzdávej zoufalý poutníku.
Soustřeď se na cestu a hledej vodu.
Jsme jen kus masa v koženém pytlíku.
Kráčíš-li smrti vstříc, hrdě vztyč bradu.
Mozek nemá dostatek vlhkosti,
pohlavní pud a instinkty velí.
Rozinka v hlavě rodí jen blbosti,
ve formě písku, co řeže a bolí.
Jste prase - Vaše zvrácená výsosti!
Pohánét stále to ohavné soukolí,
co ničí životy vám blízkých bytostí.
Hnijící svědomí vám to snad dovolí?
Až nedosáhne vykoupení.
Až poslední studna vyschne.
Tělo se konečně v prach změní
a hlas našeptávace navždy utichne.
