(Poezie osobních potřeb, 29.7.2008)
Když zlomená duše kráčí v prachu,
zrazená a plná strachu,
tak z posledních sil utíkej,
s větrem o závod si hrej,
a nepodlehni svému hlasu,
že miloval jsi stehen masu.
Na nic nečekej, neváhej,
svou novou milou vyhlížej.
Srdcem, však kvapně, ji vybírej.
I na tebe si někde břitvu brousej,
a Království nebeské už čeká!
