Děda (70)

Opustit roli otce a stát se dědou
se skvělou kondicí na vrcholu mužnosti,
je osvobozením a trochu vědou
pro povahu tvou, plnou vážnosti.

V roli otce jsi pro mě mistr světa.
Všechna čest tvé zkušenosti,
víš jak chutná jen s hořčicí chleba
uměl jsi jednat za špatných okolností.
porval ses se světem, bylo-li třeba,
a svou rodinu jsi vždy zahrnul materiální hojností.

Možná, že platil jsi za to drahou komoditou,
svým časem.  

Maska s absolutní autoritou, na tu 
my hleděli s bazní a s úžasem.

Ořech vlašák s tvrdou skořápkou,
a jádro chráněné se proti všem.

naše dětství byla procházka pohádkou. 

za důslednost ti děkujem. 

Jsi děda, tak odlož prací a rozumem kované pěsti

Získal jsi jiné zbraně, s kouzelnými schopnostmi,
A Vida, úsměv co prostupuje celou tvou bytostí
se synem syna, zdáš se v přítomnosti a bez starostí. 

Snad ukázat soucit stal se v tvém boji slabosti,

pro malého kouzelníka je však pouhou drobností, 

odzbrojit tě s nevinnou elegatní lehkostí. 

Tak zřím rád tvou tvář plnou upřímného štěstí a radosti.

Předávej své moudrosti, již bez tlaku otcovských poviností.

k užitku jsou mě dodnes, mluví ke mě z minulosti,
z tvých úst, příběhu a zkušeností a sahají daleko za materiální svět.

Zřím mnoho vnuků jak v peletonu s tebou jedou.

Kéž pronikneš tou záhadou času a
těžkou materiálni oponou,
jež spojena je s existencí lidskou,
a každá chvíle kéž stane se nadhernou.

 Soucit s malym človičkem nebo s oddanou ženou, 
kéž probudí v tobě cit a něhu.
Nejsme jen maso a kosti, 

I mysl zotročena světem nezná břehů.