Návštěva v bytě krásné puberťačky.
Nezávislá, sexy, lapí kdejaké ptáčky.
Ale hledá lásku a překonává překážky.
Dře, žije a jede na nejvyšší otáčky.
Není šťastná? Je vyčerpaná, má depresi.
Kamarád Vlas trpí masturbační obscesí.
Sedne si, hraje si se slovy, používá sugesci.
Opatrně zaklíná neb nejedná s ovcí.
Mají se rádi. Oba jsou trochu dobytci.
Návyky doby drží je v kleci - otroci.
Vlas myslí si, že všichni jsou pokrytci.
Pravda se neříká, nemluvíme k věci.
Tak čaruje dál, Dočká se magické pomoci?
Šťastné tělo předvádí pózy noci.
"Přisedni." říká postarší zaklínač,
s důrazem na kouzelný hlas.
"Naznač mi, jak najít spínač - a slast."
šeptl a přemítal: "Cožpak jsem sráč,
když s přítelkyní chci si hrát,
vždyť patří jen nám tento prostor i čas.
máme-li možnost, proč okamžik promrhat?
Život krátký člověčí." povzdechl Vlas.
Svědomí stvořené dobou mi bude diktovat,
Jak promarnit špatně či dobře můj čas,
Důvěru v přítele vložím a ona do mě zas.
Nikoho nebolí rozkošný hodokvas.
Střež se touhy či nátlaku se opakovat.
Naléhat. To může narušit přátelský vztah.
Stačí hluboko v nitru hřejivě vzpomínat.
Na moment, na to, že mám tě moc rád.
