Indián

Starý indián v kůži bizona sedí na stráži.
Daleko od kmene samotu a stesk cítí.
Jen věrný pes na Apače líně doráží.
A žár ohně mu v očích občas zasvítí.

Veliký náčelník býval oddán své hlídce.
Teď chmury jak vítr na jeho klid naráží.
A ohnivá voda, ten samozvaný vládce,
ho v soubojích sedmou zimu poráží.

Bojí se, že nepozná kdy..
Bojí se, že už jen překáží.
Stáří, ten prašivý zrádce,
klame úsudek, to přízračné závaží.
Dopitá láhev jen umocní křivdy.
Stařec si života už příliš neváží.
Křičí: "Mannitou, zbav mě té kletby!"

Prérie mlčí. On vyndal svůj kalumet
Spolykal dým na zem si leh.
Oheň pohasl i stichl pes.
Apač řekl Howgh a padl mrtev.